Cesta od nuly až na vrchol
Je tomu 4 roky, co jsme založili náš pověstný tým. Protože budoucí kapitán každému neřekl jinak než „Játro“, nahlásil jsem na rektorský den 2004 Játro team. Tehdy za nás nastoupilo pár externistů, mj. i fotbalistka. Díru do světa jsme ovšem neudělali. Ale jedno bylo jasné – máme partu!!!
Historicky první zápas jsme v HFL odehráli o pár měsíců později. A byl to doslova křest ohněm. Čekal nás budoucí finalista FC Hůkot. Je to neskutečné, ale i bez Rosiho jsme uhráli remízu 5:5. Pár vteřin před závěrečným hvizdem Boša po úžasném sólu vyrovnával nádhernou ranou do vzdálenějšího růžku. Za soupeře nastoupili hráči hrající i v ČFL – 3. nejvyšší české lize. Takže je vidět, že už tehdy v nás něco bylo. Navíc už v průběhu tohoto ročníku jsme od některých rozhodčích slýchali, že jsme pro ně černí koně soutěže.
Vezmu- li to ve zkratce, v našem prvním ročníku jsme zaplatili nováčkovskou daň – když jsme v osmifinále s Alzheimers (náš každoroční soupeř) vypadli na penalty. Adam poslední penaltu poslal nekompromisně do lesa. V našem druhém ročníku jsme o bod nepostoupili z nadstavby. A v minulém ročníku nás vyřadil nemýlím-li se tým FC UFO a to výsledkem 4:1.
Konečně se dostávám k letošní sezoně. Během ní už jsme byli o mnoho moudřejší. Drtivá většina z nás má za sebou zahraniční stáže (Rakousko, Německo, Finsko, Bulharsko, Makedonie, Maroko :-) odkud si přivezli mnoho poznatků. Už jsme se nehnali bezhlavě za vítězstvím jako v prvním zápase s Hůkotem, kdy jsme hráli v rozestavení 4 útočníci a gólman. Naše hra od té doby měla systém. Ať si myslí každý, co chce, ale snažili jsme se hrát zodpovědně zezadu. Měli jsme fotbalový mozek v podobě Rosiho. Jak o nás někdo dříve poznamenal: „ Játro team je jeden fotbalista, který to rozdává, a 8 Keňanů, co to odběhají.“ V této sezoně jsme prohráli jen jednou - s týmem FC Kapybary. Mohli jsme s nimi vyhrát kontumačně, protože se na termín našeho zápasu nesešli, ale my si chtěli přesto zahrát a pořádně zaběhat. Tak jsme ve velice oslabené sestavě (bez fotbalistů a s Kladivákem v bráně) v zápase, kde již o nic nešlo, prohráli gólem z poslední minuty. Kapybary si teď musí říkat, jak je možné, že nás nikdo další neporazil. Tímto kluky pozdravuji.
Po zimní přestávce nastal další zlom. Našemu manažerovi se podařilo do týmu přivést posilu (z vypadnuvšího týmu AC Garbagemen) - dvojnásobného vítěze HFL Jendu. Jenda ukázal, že má játra na pravém místě, skvěle zapadl a pěkně se rozstřílel.
Postupně jsme se zlepšovali zápas od zápasu. Jako každému vítězi nám přálo štěstí velkou měrou. Ale šli jsme mu naproti. V zápase nadstavby s Hooray jsme vyrovnávali na 3:3 v poslední minutě. Vojta Brož nás pěkně trápil. Do playoff postupujeme jako tým č.3, což čekal málokdo, včetně nás.
V osmifinále vyřazujeme tým FC Zoufalci. Kluci odešli poraženi s pro ně až nespravedlivým skóre 1:4 , na nás letos neměli, přestože také hráli srdcem. Ve čtvrtfinále jsme porazili tým 1. FC Čaj Kulateemo 2:1. Těžký soupeř, ale kluci nechtěli běhat, takže to měli spočítané předem, ostatně jako mnoho dalších teamů. Navíc nás podržel Kubajz v bráně.
Semifinálový zápas s týmem Hooray se odehrával ve velkém tempu. Soupeř brzy prohrával po krásném průniku Rosiho. Hooray ale zanedlouho vyrovnali, když se po rychlém útoku dokázal jejich útočník prosadit střelou z úhlu. Po zbytek zápasu se ani jeden tým nedostával do vyložených šancí, které by dokázal proměnit ve vítězný gól. Hooray doplatili na užší kádr. Po remíze 1:1 došlo na penalty. Ne že my bychom v nich byli mistři, ale Hooray je fakt neumí. Rozhodující penaltu chytil náš gólman Kubajz, k další se postavil sám a s přehledem nás poslal do finále.
FC Ufo čekalo na soupeře 2 týdny, my jsme hráli po 24 hodinách svůj druhý zápas, ale po roce odvetu za vyřazení v minulém ročníku. Plni euforie z předchozího dne jsme na ně vlítli. Oba týmy hráli ze zabezpečených obran a střely ze středních a delších vzdáleností zneškodnili oba gólmani. Tak to šlo celých 2x18 minut. Zápas ve vysokém tempu téměř bez faulů dospěl opět k penaltám. My jsme k nim přistoupili ve stejném formátu jako v semifinále (budou je kopat fotbalisti: Jenda, Rosi a Kubajz). Jenda oproti předchozímu dni proměnil, na druhé straně Jandis také, Rosi si střelecké stěstí schovával po celou sezonu do nejdůležitějších zápasů a proměnil, soupeř ne – poslal střelu nad, rozhodnout mohl opět Kubajz, ale kopnul penaltu skoro metr vedle branky (jinak by asi byl nejlepším gólmanem soutěže on). Když ale další penaltu Vevrdymu vyrazil mohli jsme si zařvat JÁTRO!!! Titul je náš, ať si říká kdo chce co chce. 47 týmů ale my jsme nejlepší! Játro team 07/08 bude vyryto na putovním harcovském poháru. Kdo neviděl, nezažil neuvěří a nepochopí. Takový scénář by brali i v Hollywoodu.
Chtěl bych poděkovat týmům Hooray a Ufo za velmi kvalitní a korektní přístup k zápasům. Opravdu to mělo úroveň.
15 důvodů, proč vyhráli Játra:
1. srdce a játra mít na správném místě
2. neopakovatelná a skvělá parta – DÍKY KLUCI, ze jsem mohl být součástí!!!
3. není možné nás uběhat
4. široký kádr
5. průměrná výška útoku přes 185 cm
6. většinu gólů střílí obrana (letos 20/27 - pokud nepočítám penalty)
7. Rosi – ten je jen jeden (nejužitečnější hráč soutěže)
8. skvělý gólman
9. štěstí
10. vhodné doplnění kádru
11. fanoušci
12. po téměř 5 letech už jsme získali zkušenosti a věděli jsme, co bychom měli hrát
13. k fotbalu nejsou potřeba jen fotbalisti
14. poctivý přístup k Harcovce – my fotbalem žili
15. tělocvikáři musí umět všechno
Chceme poděkovat zaprvé vedení HFL, za zorganizování soutěže a za úžasné zážitky, dále soupeřům za kvalitní zápasy, v neposlední řadě Primátoru za vítězný sud a v poslední řadě našim fanynkám a fanouškům, kteří byli vždycky v první řadě.
Protože většina našeho týmu na TUL končí nebo již skončila, nebudeme obhajovat vítězství v HFL. Víme, že nejlepší je odejít na vrcholu slávy, jak se ve sportu sluší a patří. Otevírá se tak cesta k vítězství věčně druhým UFO, penaltovému králi Hooray, a dalším. Šanci mají i další (teď třeba ještě bezejmenné) týmy, kterým jsme na počátku kariéry byli i my.
Když útočník trefuje neustále jen tyčku a když konečné dá gól, tak se štěstím rozbrečí, když vám soupeř odkopne míč od nohy a přitom je v překážkovém sedu, když útočník nepromění stoprocentní šanci před brankářem nebo odkrytou brankou, když se špatně střídá, když se překoná obloučkem nebo nekompromisní střelou vlastní brankář, když vás soupeř uběhá, když vám dá jejich obránce gól po úžasném sólu přes všechny vaše hráče buďte si jisti, to je… JÁTRO TEAM
Vítězná sestava: Blérva, Halpum, Honzi, Traky, Kladivák, Kubajz, Rosi, Jenda, Adam, Bóša
autorem článku jsou Kladivák a Bóša
